Máme demokracii?
Nejprve bych chtěl říct, že podobně jako Churchillovi mi připadá být demokracie mizerným způsobem vlády, ale ostatní se mi zdají být ještě horší. Nedostatek demokracie vede logicky k nedostatku svobody ve společnosti. A svobodu považuji za stěžejní hodnotu pro kvalitu lidského života.
Lidé žijící v dnešní demokratické realitě jsou nespokojeni. Mají pocit, že vládnou politické strany v čele s naprosto nedůvěryhodnými osobnostmi, a že není z této situace žádné rozumné východisko. Nakonec tedy těmto politikům, na které nadávají kudy chodí, přece jen u voleb odevzdají hlas, aby náhodou nevyhrál ještě někdo mnohem horší. Naše demokracie je volbou nejmenšího zla a nikdo nemá radost, když musí volit zlo, byť je to menší zlo.
Kde je vlastně chyba? Proč to tak je? A musí to tak opravdu být? Jaká je ta naše současná demokracie? A jak moc je vzdálená od ideální demokracie, jakou dokážeme vykonstruovat?
Já vidím zásadní chybu v implementaci myšlenky demokracie. S hlasem jednotlivce je nakládáno, jako by neměl význam, jen desetitisíce nebo statisíce hlasů se počítají. Systém voleb je postaven tak, aby vyhovoval politikům a na voliče nebere ohledy. Není na tom nic divného, vždyť ho navrhují politici, nikoli voliči. Volič má šanci změnit svou volbu jen jednou za 4 roky, a ani tehdy nemá jistotu, že jím volený zástupce opravdu dostane šanci ho zastupovat. Máme pětiprocentní klausuli, takže volič je často pod tlakem rizika propadnutí hlasu. A volí se celá kandidátka, na které bývají namixováni dobří a špatní tak, že z odevzdaného hlasu může opravdu profitovat kde kdo.
Podívejme se teď na to, jak by mohla vypadat ideální demokracie. Nebudu se zabývat volebním censem, tedy tím kdo a jakou silou hlasu má volit. Zdá se, že vždy bude skupina lidí, kteří budou mít volební právo, a jiní, kteří ho mít nebudou, přinejmenším z důvodu nezpůsobilosti svéprávně rozhodovat. Spíše bych chtěl rozebrat samotný princip rozhodování.
Připadá mi logické předpokládat, že ideální demokracie (bez ohledu na praktickou realizovatelnost) je přímá demokracie, ve které každý volič rozhoduje o každém návrhu, který je předložen. Tedy že každý se může vyjádřit úplně ke všemu. Jako každý ideál zdá se být i tento ideál demokracie nedosažitelný. Není prakticky proveditelné, aby se každý volič mohl seznámit se všemi předloženými návrhy, naše realita je příliš složitá a věcí k rozhodování je příliš mnoho a volič v takové demokracii by nedělal nic jiného, než že by se zabýval organizací života, neměl by čas skutečně žít. Tady nastupuje zastupitelská demokracie. Volič odevzdá hlas svému zastupiteli a ten rozhoduje za něj. Je za to placený a má dost času seznámit se se všemi návrhy, o kterých má rozhodovat.
Zastupitelská demokracie je ovšem postavena na vztahu důvěry mezi voličem a jeho zástupcem. Bez něj přestává být demokracií. Bez této důvěry vládnou lidé bez jasného mandátu, samozvanci řídící se svévolí a ne vůlí lidu.
Jaké by byly prinicpy ideální zastupitelské demokracie? Každý zastupitel by hlasoval právě za tolik hlasů, kolik mu bylo svěřeno voliči. Každý volič by mohl sledovat všechna hlasování svého zastupitele a kdykoli by mu mohl hlas odebrat a nechat se zastupovat někým jiným. Tohle je ovšem systém, který je dnes naprosto a beze zbytku realizovatelný. Na rozdíl od dnešního systému volby je v takovéto ideální zastupitelské demokracii naprosto bez diskuze jasný mandát každého zastupitele. Zastupitel se nemůže zpronevěřit svým voličům, aniž by to pro něj mělo okamžité následky. Toto uspořádání by vedlo k oslabení vlivu politických stran, které dnes vládnou spíše navzdory svým voličům než v souladu s jejich vůlí. A v neposlední řadě - už žádné "propadlé" hlasy. Každý by věděl kdo ho zastupuje a jak ho zastupuje.
Proč podobný volební systém dosud neexistuje? Kromě již zmíněných zájmů politiků zde byl důvod technický a požadavek anonymity. Do nedávna nebylo technicky uskutečnitelné, aby volič mohl odebrat svému zastupiteli hlas a přesunout ho někomu jinému. Nebo to bylo možné pouze s rezignací na anonymitu volby. Dnes je možné vytvořit pro řízení demokracie informační systém, který by podobné operace snadno umožňoval, přitom anonymita by mohla být jen velmi těžko narušena.
Nemyslíte, že je čas, aby demokracie začala být skutečně vládou lidu? Pokud ano, bude vás zajímat návrh konkrétní implementace zde navržených principů, který popíšu v příštím článku.
Jan Moutelík
Janečkův návrh volebního systému se mi nelíbí
Současný politický marasmus oprávněně vyvolává odpor občanů a spolu s tímto odporem přicházejí různé návrhy, jak z toho ven. K takovým návrhům patří i iniciativa pana Karla Janečka, známého úspěšného podnikatele, který se jako jiní odmítá smířit se systémem, vedoucím ke korupci a zneužívání vysokých státních funkcí.
Jan Moutelík
Neholešovská výzva
Musím říct, že jsem zklamaný. Čekal jsem, kdy se začne tvořit nějaká alternativa k současnému systému zastupitelské demokracie, který ovládají politické strany a který dává občanům velmi malou možnost ovlivnit dění ve státě. A když něco přišlo, je to text, který nic neřeší, jen vše zhoršuje. Staví odpůrce současného systému do velmi nepříznivého světla, ukazuje je jako nekonstruktivní amatéry, kteří nedokáží ani zformulovat smysluplné prohlášení.
Jan Moutelík
Přechod od současné demokracie ke skutečné demokracii
Před dvěma lety jsem zde na blogu uveřejnil návrh, jak implementovat demokracii, která by maximalizovala možnosti voliče spolurozhodovat o správě státu. Nyní bych se zamyslel nad tím, jakou cestou by se dalo k takovéto implementaci demokracie dospět.
Jan Moutelík
Mýty o golfu: Drahá zábava pro snoby
Rozhodl jsem se napsat menší sérii článků o golfu. Berte to jako neobjektivní pohled vášnivého golfisty, který této hře propadl před mnoha lety a nyní už je pozdě tuto závislost léčit. Ovšem fakta, která budu na podporu svých zaujatých názorů uvádět, jsou skutečná jak jen fakta mohou být.
Jan Moutelík
Teď mluv, Zarathustro
Přišel jsi s tím, že Bůh je mrtev. A zdá se, že jsi měl pravdu. Lidé Boha stvořili, aby jim pomáhal. Zažehli Ho v sobě, aby jim svítil. Místo toho je ovládl, tak Mu sloužili a báli se Ho. Svítil, ale i hořel a pálil. Nakonec se lidé vzbouřili a Boha v sobě uhasili. Nyní se dělí lidé na ty, které Bůh pálí, a na ty, kterým chybí. Všichni mají společné jedno - nedokáží si přiznat, že něco není v pořádku.
Jan Moutelík
Chceme vůbec demokracii?
V minulosti jsem se na tomto blogu zabýval otázkou, zda máme opravdu demokracii a jak by šla demokracie vylepšit, aby opravdu byla tím, čím je nazývána - vládou lidu. Ukázal jsem, že technicky nic nebrání tomu, aby občan získal opravdu možnost denní kontroly nad rozhodováním státu pomocí informačního systému, který by umožňoval jak přímé rozhodování, tak zastupování vybraným zástupcem, který by byl kdykoli změnitelný. Žádný volič by nebyl podveden, žádný hlas by nepropadl.
Jan Moutelík
Zamýšlení nad knihou: Robert A. Heinlein - Friday
Akční SF o špionáži a válkách v době letů k jiným slunečním soustavám, ale její hlavní myšlenky leží jinde: autor předkádá různé alternativy k současnému pojetí manželství a rodiny.
Jan Moutelík
Zamýšlení nad knihou: Robert A. Heinlein - Hvězdná pěchota II.
Hvězdná pěchota není jen dobrodružství. Jde o morální apel. Jde o pokus odvrátit svět od rozdávání práv zadarmo bez povinností, jde o pokus ukázat důležitost starých lidských ctností - odpovědnosti, obětavosti, občanské statečnosti.
Jan Moutelík
Zamýšlení nad knihou: Robert A. Heinlein - Hvězdná pěchota I.
Viděli jste film Hvězdná pěchota? Hromady mrtvých Brouků, mezi kterými se brodí po kolena ve slizu stateční pěšáci, střílející na vše, co se pohne? Dobrá, jako akční SF se to snad dá přežít, ale stejně musím trvat na jednom - kvůli hodinám morální filozofie pana Dubiose je potřeba sehnat si knihu.
Jan Moutelík
Daně (a smrt) III
V minulých článcích jsem se zabýval tím, že daně jsou nezbytné a že je potřeba daňový systém zjednodušit a narovnat tak, aby lidi netrestal, ale byl spravedlivější a motivoval. V tomto článku bych chtěl dokončit úvahy o vazbě daní na politiku.
Jan Moutelík
Daně (a smrt) II
Občané ovládají stát pomocí voleb. Stát ovládá občany pomocí přerozdělování. V dnešní situaci má jednoznačně navrch stát a politici, kteří ho řídí. Zatímco občan volí jen jednou za čtyři roky a jeho možnost výběru je omezená či znemožněná rafinovaným volebním systémem (viz mé články o demokracii a stranokracii), stát vybírá na daních k přerozdělení téměř polovinu všech výdělků.
Jan Moutelík
Daně (a smrt) I
Pamatuju si na hodinu dějepisu, ve které nám pan soudruh učitel vysvětloval, jak zlá církev kdysi obírala ubohé rolníky o desátek - desetinu jejich úrody. Jako dítěti mi to přišlo hrozně nespravedlivé a zcela to zapadalo do tehdy propagovaného obrazu církve jako vyděračské organizace, terorizující obyvatelstvo. Letos připadá den daňové svobody na 20. června. Desátek je proti daním, které platíme dnes, jen zlomek, kapesné.
Jan Moutelík
Reinkarnace - důsledky
V minulém článku Reinkarnace - východiska jsem nastínil, co si představovat pod pojmem reinkarnace a jaké jsou současné zajímavé zkušenosti s tímto fenoménem. Nyní se pokusím komentovat některé zajímavé důsledky, které by mohlo potvrzení tohoto jevu mít.
Jan Moutelík
Reinkarnace - východiska
Většině lidí, co znám, připadá reinkarnace jako zábavný výmysl exotických náboženství, který nabízí lidem útěchu, že až zemřou, nebude to konec, ale budou si moci život znovu a znovu zopakovat v jiném těle. Pěkně to ilustruje můj oblíbený román Růženka je z příbuzenstva, ve kterém svědek pan Filigree, vypovídající pod přísahou o svém vlastnictví sto a jednoho slona v minulém životě, přivodí úsměv čtenáři a těžkou hlavu již tak značně popletenému soudci.
Jan Moutelík
Neslušné slovo eugenika
Lidstvo vyhrálo jeden boj s přírodou - díky medicíně pokořilo zákon přírody, podle kterého silní přežívají a slabí a nemocní hynou. Velký úspěch, který se ale může v budoucnu změnit v pověstné vítězství Pyrrhy.
Jan Moutelík
Stranokracie - vláda politických stran
Naše demokracie není vládou lidu. Ano, máme svobodné volby. Občané mohou pravidelně volit a mohou si vybírat z několika desítek kandidátek politických stran a sdružení. Tak v čem je vlastně problém?
Jan Moutelík
Demokracie a volební cenzus
Demokracie má být vláda lidu. Kdo ale vlastně je ten lid? Určitě ne každý. Seznam voličů je určen pravidly zvanými volební cenzy.
Jan Moutelík
Návrh nové implementace demokracie
V minulém článku jsem podrobil kritice současnou implementaci demokracie a navrhl principy, na kterých by se mohla postavit demokracie účinnější a spravedlivější. Teď chci popsat, jak by mohla taková demokracie pro naši zemi vypadat.
Jan Moutelík
Komunisti
Chtěl bych se trochu věnovat vyjasňování základních pojmů naší politické reality. Velmi často se totiž lidé rozcházejí v chápání významu slov a to jim brání v vzájemném pochopení svých argumentů.
Jan Moutelík
Komunismus
Uplynulo 20 let od doby, kdy náš stát opustil cestu ke komunismu, po které nás nejprve vedla a posléze vlekla KSČ. Tehdy jsme skoro všichni věděli, co pro nás soudruzi připravují a na co se máme těšit.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 22
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1119x
Věříte na reinkarnaci?